Z cechovní kroniky: Proměna
Jeden ze zápisů v kronice Alchemické dílny ＆ Osvíceného cechu alchymistického (Cyklus Z&A - jaro 1522)
Díky záměně bylin učněm Berťou při vaření guláše jsme se konečně dostali na stopu Sirově přeměně ve psa.
Od Vlamira že Sornu, jeho kolegy v garfulském cechu, jsme již věděli, že se tu osudnou noc po bujaré oslavě pokoušel připravit lektvar proti kocovině. Nikdo tam však nemohl přijít na to, co vlastně ve své nevalné kondici zmotal.
Až teď nás díky guláši napadlo, že měl zřejmě i hlad a pravděpodobně si zároveň připravoval i nějaký ten gáblík.
Výzkumu a rekonstrukce se iniciativně chopil tovaryš Dügar Pijavka v rámci své magisterské práce, mentora mu dělal magistr Cvalimír Žemlička.
Výsledek jejich práce předčil všechna naše očekávání. Především proto, že mistr Křementep - jako každý trpaslík - nepochopil vtip mezi magistry Zmatmyslem a Celestýnem a vzal vyřčené doslova a jako příkaz.
Po Alchemické dílně nám tak teď běhá už druhý proměněný pes. Nebo se spíš batolí a hopsá. Lunita, jak se elfí nalezenec jmenuje, totiž byla v době experimentu a přeměny malé nemluvně.
Řev magistra Zmatmysla, když to zjistil, bylo prý slyšet přes celou Čisou zátoku až do Sovic. Mistru Křementepovi pak slíbil, že ho za tohle nechá Donem Katcheriem poslat na měsíc na nucené práce do theolitových dolů.
Shrnuto: víme, jak někoho proměnit ve psa, ale nemáme zatím nic, jak přeměnu zvrátit.
Nicméně v Dílně je rázem veselo, protože Lunita je pěkné číslo. Máme se ještě na co těšit.
Dne 7. května 1522
zapsal Jeremiáš Korýtko
