Z cechovní kroniky: Kdo je otec?
Co si počít, když se vám na prahu domu bez varování objeví novorozeně? (Cyklus Z&A - léto 1522)
Záznam z cechovní kroniky:
Jako by nestačilo, že Celestýn se Zmatmyslem tahají do cechu jako učedníky děti ze sirotčince, který běhaj, dupou, řvou a nemají žádnou úctu ke stáří. Teď tu ještě máme nemluvně!
Jestli mi nepřidaj gáži, tak se balím a jdu jinam. Tohle moje stoletý kosti nemaj zapotřebí!
Dne 21. července 1522
zapsala Anabella
"Dneska je opravdu krásně," pochvaloval si vlahý letní večer Zmatmysl nevěda, že idyla za pár minut skončí, a pohodlně se rozvalil do křesla.
"To teda," přitakala Alquadal a usrkla medovinu z poháru. "A tenhle večerní piknik byl skvělej nápad," rozhlédla se po stolech a lavicích, které vynesli před budovu cechu.
"Poděkuj Tenzinovi, ten s tím přišel."
"Za málo, ale začíná bejt trochu chladno, nemohl bych tu rozdělat oheň?" navrhl opatrně Tenzin.
"Znáš pravidla - žádnej oheň v budově cechu a blízkosti tvojí osoby," zamračil se na mága ohně a víceméně vyléčeného pyromana cechmistr Celestýn.
"Ale tady jsme venku!" namítl ten logicky.
"Ale na můj vkus stále příliš blízko."
"Achchch…" povzdechl si ostentativně hluboce viditelně prochladlý mág.
"Dojdu ti dovnitř pro nějakou houni. Tady si vem zatím můj plášť," nabídl se Zmatmysl a zmizel v domě. Když se za chvilku vrátil, všichni stáli v kruhu a nad něčím se skláněli.
"Co se děje?" podivil se.
Jeho žena Adeline poodstoupila a jemu se otevřel pohled na Tenzina se zeleným novorozencem v zavinovačce v náručí.
"Přiběhla zakrvácená dryáda a vrazila ho Tenzinovi do rukou," vysvětloval ochotně mág Estegar.
"Kde se vzala dryáda v Bro-? To je fuk. Nejspíš bude zraněná. Sire, stopa!" houkl na svého čtyřnohého přítele Zmatmysl, popadl svoji brašnu a zmizeli v nočních uličkách.
Zpočátku neměl Sir problém stopu dryády sledovat, už proto, že dost krvácela. Pak ale začalo krve ubývat. Navíc se nacházeli ve Špinavé čtvrti, kde byla všechna nečistá a zapáchající povolání, jako mydláři, koželuzi a podobně. A všechny tyhle smrady ztěžovaly Sirovu čumáku hledání dryádina pachu. Její stopu nakonec ztratili na dvoře vedle jatek.
"Zmizela nám. Godrondar aby to spral!" nadával Zmatmysl ještě při příchodu do cechu se schlíplým Sirem za patami. "Co teď?"
"Asi se o ní budeš muset postarat," konstatoval Celestýn a kývl směrem k zavinovačce.
"Proč já?" zarazil se půlgoblin. "Copak já vím něco o péči o novorozence, natož malé dryády?"
"To není dryáda. To je malá goblinka. Balíček byl nejspíš určený tobě a tu dryádu zmátl tvůj plášť. Taťko," mrkla na něj rozverně Alquadal.
Zmatmysl se zarazil a novinu chvilku zpracovával.
"To na věci nic nemění," promluvil konečně. "V životě jsem o dítě nepečoval. A nechápu, kde jsi vzala, že by mohla být moje," ohradil se.
"Jsi si jistý? Vzpomínám si na loňské oslavy rovnodennosti v Děravém vrchu…" poznamenal Estegar.
"Právě že moc nevzpomínáš, takže by stejně tak mohla být tvoje," odsekl Zmatmysl. Mág zrudl.
"Tak tvoje paměť taky není nejlepší," zastala se Estegara Adeline.
"Bylas tam se mnou, drahá, takže sama víš nejlíp, co se tam dělo a s kým. Nechte těch hloupostí. Co s tím skřítětem?" Všichni se po sobě rozpačitě rozhlédli.
"Já se o ní postarám," promluvil do nastalého ticha Tenzin.
"Ty?!?" užasl Celestýn.
"Vyrostl jsem v sirotčinci, jeden tam toho dost pochytí," pokrčil rameny mág. "Pro začátek by to chtělo kozí mlíko."
"Děkuju," oddechl si Zmatmysl. "Tak já jdu shánět kozu, teda mléko. Myslím že kočičák Fraglin odnaproti má jednu v chlívku. A zítra ráno začneme pátrat, čí je to dítě."
"Skvělé, Estegare, jdeš jako na zavolanou," zaradoval se Zmatmysl, jakmile mág ráno vstoupil do dveří. "Potřeboval bych, abys obešel gobly v okolí a zjistil, jestli některé nechybí dítě."
"To je nadmíru důležitě znějící úkol, ale nejsem si jistý, jestli právě já jsem ten pravý, kdo by se ho měl chopit," namítl mág opatrně.
"Nejspíš nejsi, ale nikoho jiného nemám," povzdechl si půlgoblin. "Dügar Pijavka nemůže po tom pátečním výbuchu pořád ještě chodit, Horg Bulva je i s Vilemínou mimo Brožov a vrátí se až za týden," vypočítával. "Tím jsem vyčerpal všechny s gobliním původem, protože já tady se Saveranem a Surtou musím pokračovat s výzkumem theolitivého posílení. Ráno tady byl posel s depeší od Martina Bezzemka. Dal nám nůž na krk, že chce do tří dnů nějaké výsledky.
A co se týče ostatních, tak Tenzin se stará o to malé zelené pískle a Adeline s Alquadal pátrají po dryádě. Celestýn teď odešel na mimořádné jednání městské rady, no a zbytek alchymistů dělá na prioritních zakázkách. Jsi prostě jediný volný."
"A co přesně po mě tedy chceš?"
"To nemluvně u sebe mělo kus kůže se znakem klanu Nůž z parohu. Tady máš seznam, jsou tam všechny gobly z toho klanu, na které jsem si vzpomněl, že byly s námi na oslavách rovnodennosti. Tak se poptej. Ono to časově totiž opravdu vychází. Jen pamatuj, že tam nemusí být uvedené všechny.
A já jdu laborovat pro slávu koruny. Ale třeba dneska zase někdo z pokusných subjektů vybuchne a zvedne mi tím náladu," zamířil Zmatmysl do laboratoře.
Estegar zachmuřeně pročítal seznam potenciálních matek.
"Neříkal jsi, že se tam děly orgie?" ptal se Saveran, zatímco si balil do nůše vybavení na testy pod širým nebem, aby si zbytečně nezasvinili laboratoř krví a vnitřnostmi.
"Dalo by se říct."
"Takže s těmahle ženskýma jste něco měli Zmatmysl, ty, nebo dokonce oba?!?" Mág jen pokrčil rameny. "I vy kaňouři! Tak schválně, jestli je to dítě tvoje nebo opravdu Zmatmysla," zašklebil se Saveran přátelsky a zmizel.
Nutno říct, že Estegar k tomu přistoupil poměrně zodpovědně a systematicky. Načrtl si mapku Brožova a jeho okolí a zakreslil si do ní místa, kde by měly být k nalezení goblinky podle Zmatmyslova seznamu. Pak si rozvrhl trasu tak, aby se co nejméně nachodil a první navštívil pokud možno ta místa, kde se zdržovalo goblinek nejvíce. Tím však jeho úspěchy skončily.
Prvním místem, kam zamířil, bylo totiž theolitové překladiště. Sem putovala magická ruda z gobliních dolů, kde se zabalila do beden, naložila na muly a putovala do Gelreánského království. Spousta goblinů bydlela právě v jeho okolí, nacházela se tu i vyhlášená taverna "U mámy Žáby" Driha Gombulina, kde se daly sehnat nejlepší kuchen pokrmy.
Naneštěstí cesta z Dílny na překladiště vedla kolem vyhlášeného hostince "U Sedmi sudů", kde se nad žejdlíkem piva často scházeli adepti magických nauk.
"Tak když už jsem tady, jedno přeci neuškodí," zabručel si pro sebe mág a stočil své kroky do krčmy. Konečně, bylo potřeba se posilnit na ten nevděčný úkol.
U jednoho pochopitelně neskončilo, skupina mágů z univerzity ho totiž poznala a přizvala k přátelské partičce Špičatých klobouků, populární mágské hře s očarovanými kartami, což přece nemohl s ohledem na svoji reputaci odmítnout. Docela se mu dařilo, takže hostinec opouštěl až po poledni v silně podroušeném stavu. V kapse ho ale hřála výhra v podobě tří stříbrných.
Konečně doklopýtal na překladiště. Zamžoural do seznamu a vratkým krokem se vydal k přepřažišti, kde navlékali muly do postrojů, neboť ještě dnes měla vyrazit jedna z karavan. Hlad po theolitu byl v Gelreánském království obrovský.
"Zdra- zdravíško, kde bych našel Barba-, ne, Bardoru Xöstobis?" Goblini ustali v práci a udiveně si prohlíželi mága vratce se opírajícího o magickou hůl.
"Tu najdeš támhle," ukázal nakonec jeden z nich na štíhlou ráznou goblinku s dredy, která komandovala nosiče beden s theolitem.
Estegar jen polkl, poděkoval a váhavě se za ní vydal.
"Ehm, promiňte, že ruším, vy jste Bardora?"
"Neříkej, že musím podepsat ještě něco!" vydrápla mu netrpělivě z ruky mapu a seznam. "Zatracená gelreánská byrokracie. Moment, hmm, zaměstnávám jenom Luremen a Bössomu, zbytek ne. Ale ani jednu z nich bedny nosit nenechávám, opravdu. Už jsem ženský a těžkou práci přece řešila s inspektorem. A co má znamenat ta mapa?"
"To- to je nedoruz- nedorozumění, madam," snažil se vše uvést na pravou míru mág. Jeho mozkové buňky a jazyk však nebyly právě v kondici: "Já jsem sem za vámima přišel, oni mě poslali teda jako, jestli vám něco tento, neschází, teda spíš někdo, páč nám jaksi no, to… přebývá."
"Další ruce tady nejsou vážně potřeba, plán plníme, jestli jde o tohle," namítla Bardora. "Navíc ti, co jste poslali minule jako výpomoc, byli pěkní flákači, zatímco my už jsme tu sehraní a-"
"Ne, ne! Vy mě nechňápete to, dobře. Mně jde skrzevá o to, jestli jste nebyla předtím, jakože teď nejste, to přece vidím, v tom, no, jak se tomu… citlivějším stavu a nechybí vám teď-"
"Vožralá jsem nakládala theolit jen jednou," ohradila se goblinka nedůtklivě. "A chlastu na pracovišti se od tý důtky důsledně vyhejbám, fakt mi nechybí. A zrovna ty mi nemáš co vytýkat, se na sebe podívej."
"Porád si netento, nerozumíme," zoufal si už Estegar. "Já měl v hlavě, teda v myslivně… sakra, na mysli, jako jestli jste neměla ouťu- ou… no v hentom, nebyla v očekávání a teďkon to, no, nepostrádáte výsledek."
"No to jsem teda byla a postrádám!" založila si bojovně ruce v bok a mág se zaradoval. Předčasně. "Tahle práce je těžká, špinavá a zvýšení platů jste slibovali už před měsícem! A kde nic tu nic! Tak vyřiď těm nahoře, ať koukaj sypat, nebo se jim tady na to brzo vykašleme, jo?" A s těmi slovy odešla.
Estegar jen zaraženě stál a snažil se přijít na to, kde se stala chyba. Pak rezignoval a zmožen debatou usoudil, že s goblinkami se zjevně prostě nedomluví. Vytáhl tedy z brašny psací náčiní a dal se do díla. Poté připíchl cedulku na dveře překladiště a s pocitem dobře odvedené práce odešel domů.
V téže době se ve druidské svatyni ve Hvozdě Adeline s Alquadal konečně úspěšně dopátraly zraněné dryády.
"Nechceme rušit tvůj odpočinek, Aukilis," oslovila ji jednorožka. "Ale nedonesla jsi včera večer náhodou gobliní nemluvně do Alchemické Dílny?"
"Donesla. Proč?"
"No na to bychom se chtěly zeptat my. A taky kdo jsou její rodiče? A kde je můžeme nalézt, abychom děvčátko vrátili?"
"Ona nepatří k vám?" vztyčila se dryáda na loktech, jak jí zranění dovolily.
"Právě že nepatří, proto se ptáme," zavrtěla hlavou Adeline.
"U Mony, tak to je zlé," poklesla Aukilis zase na lůžko. "Myslela jsem, že to mrně je příbuzné s tím půlgobliním alchymistou, co jsem o něm slyšela, protože v ručičkách svíralo lahvičku od nějakého lektvaru s jeho značkou. Nejspíš neviditelnosti, protože jinak by si jí ti gholgové určitě všimli."
"Gholgové?!?" vyjekla Alquadal a mimoděk si přejela rukou po jizvě na boku, kterou měla od posledního setkání s nimi.
"Počkat. Hezky popořadě," zarazila je obě čarodějka. "Kde jsi to nemluvně našla?"
"Na stezce, asi hodinu od ruin Baronovy pevnosti. Podle stop tam gholgové vybili gobliní karavanu mířící z Denardu do Brožova. Přežila jen ta maličká. Odehnala jsem od ní mrchožrouty a podle lahvičky se značkou usoudila, že o ní ten alchymista bude něco vědět."
"Byla to tahle značka?" načrtla Adeline obrazec klacíkem na hliněné podlaze.
"Přesně tahle."
"To je značka Osvíceného Cechu Alchymistického, ne Zmatmysla. Najdeš jí na výrobcích poboček cechu v celém bývalém císařství," vysvětlovala čarodějka. "Nejspíš si ten lektvar koupili ještě v Denardu."
"Aha. To jsem nevěděla," povzdechla si dryáda.
"A co ta tvá zranění?" chtěla vědět Alquadal.
"Cestou do města jsem narazila na pár faunoformů. A s tím prckem v náručí se mi s nimi špatně bojovalo, ale se štěstím jsem jim utekla. Co s tou sirotou uděláte?"
"Zmatmysl se už poptává mezi gobliny a hádám, že se tu najde nějaký její příbuzný, co se jí ujme," usmála se na ni Adeline. "Brzy se zotav."
"Estegare? Na slovíčko!" houkl Zmatmysl na přicházejícího mága, jakmile jej spatřil přes Adeline a Alquadal, které mu popisovaly, co zjistily od dryády.
"Stalo se něco?" zarazil se mág.
"Co jsi to, u všech předků, prováděl na překladišti karavan?!?" založil si půlgoblin ruce na prsou.
"No to je úplně jednoduché. Zjistil jsem, že se s těmi goblikami nedokážu rozumně domluvit, nejspíš nějaká kulturní nebo jazyková bariéra, tak jsem jim tam nechal stručný vzkaz. Předpokládal jsem, že si to mezi sebou navzájem řeknou. Přišlo mi to efektivnější, než kdybych je obcházel po jedné sám."
"Aha. Tak jazyková bariéra. Abys věděl, povedlo se ti tím vzkazem způsobit slušný rozruch."
"Jak to?" podivila se Alquadal. Zmatmysl jí podal cár papíru popsaný nejistým rukopisem:
Máme vaše dítě, klane Nůž z parohu.
Pokud ho chcete zpátky, ptejte se
v Alchemické Dílně po Tenzinovi.
"Vzhledem k tomu, že v tu dobu už půl dne hledali jedno ztracené dítě, usoudili, že ho někdo unesl a Tenzin je v tom zapletený. Pár horkých hlav se na něj dobývalo, takže se musel bránit ohnivými kouzly. Moc se oba těšíme, až se to dozví Celestýn. To zas bude oheň na střeše," povzdechl si.
"A to ztracené dítě?" zajímalo Adeline.
"Už se našlo, není to Thara," mávl rukou Zmatmysl.
"Kdo je zase Thara?" nechápal Estegar.
"Tak jsme pojmenovali tu gobliní holčičku," vysvětloval půlgoblin. "Původně se uvažovalo o Grogu, ale pak si Dügar vzpomněl na jednu z nejslavnějších goblinek, Tharu Sedmera řemesel. Když to malá uslyšela, začala nadšeně žvatlat, tak jsme jí nechali Thara."
"Sedmero řemesel? To mi něco připomíná," zamyslel se mág.
"Nějakou z tvých lechtivých knih?" rýpla si jednorožka.
"Kdepak," lehce zrudl. "Ale někde jsem slyšel něco podobného. Hmm… jak to jen bylo. Ta, jež sedmero řemesly vládne? Zmatmysl to bude vědět přesněji," obrátil se na alchymistu.
Ten ale po jeho slovech jen ztuhle zíral do prázdna.
"Ne… tohle ne…" povzdechl si nakonec, jako by mu někdo naložil na záda vak s kamením. "Jen ne proroctví…"
"Jaké proroctví?" nechápala jednorožka.
"Když jsem byl na jaře v Arnu, navštívil jsem svou stoletou prababičku Dughu. Ne náhodou má přízvisko "Jasnozřivá". A ona přede mnou a Estegarem vyslovila proroctví:
Za noci bouřlivé zrodí se znovu
ta, jež sedmi řemeslům vládne.
Za skřeků nezemských matku svou ztratí záhy,
leč dcera stromů krví svou zaplatí,
by k otci plamenému cestu nalezla.
Provázena dcerou krve čtvero otce dvojjediného,
slávu zeleným navrátí a v zemi nové vlády se ujme.
Nechápal jsem, co by to mohlo znamenat, ale začínám mít nepříjemné tušení, že Estegar má pravdu a že u nás neskončila náhodou."
"Tys vyslechl proroctví od jasnovidky a neřekl mi o tom?!?" obrátila se Alquadal rozhořčeně na manžela.
"Asi jsem zapomněl, jak jsem byl rád, že jsem zase doma a s tebou," vykrucoval se mág.
"Vážně myslíš, že je to o Thaře?" uvažovala Adeline.
"Gobliní děti počaté během rovnodennosti mohou být převtělené duše předků, tak proč ne samotná Thara Sedmera řemesel?" uvažoval nahlas Zmatmysl. "Skřeky nezemské - gholgové pochází z astrálu. Dryáda skoro vykrvácela. A plamenný otec je jednoznačně Tenzin."
"A co to se čtvero krví a dvojjediným otcem?"
"Řekl bych, drahá," přitáhl si půlgoblin s dvěma dušemi k sobě svoji půlelfí ženu a položil jí dlaně na břicho, "že dítě, které nosíš v lůně, bude s největší pravděpodobností dcera."