Staré koště dobře mete
Někdy může být způsob opravy rozbitých předmětů poněkud netradiční, zvlášť pokud jsou kouzelné. (Cyklus Z&A - zima 1523)
Nade dveřmi do Alchemické Dílny zacinkal zvoneček a útulné teplo uvnitř narušil poryv sněhové bouře, který proklouzl kolem zachumlané postavy s jakýmsi podlouhlým balíkem v ruce. Když ze sebe sklepala sníh, poznal v ní Tenzin mistra mága Argiopa.
"Zdravíčko, mistře, co vás k nám přivádí v takovým nečase?" podivil se.
"Zdravím, Tenzine," zahuhlal arachniří mág a zimomřivě zakomíhal pavoučíma nohama na hlavě. "Opravujete také magické předměty, že ano?" začal rozmotávat balík.
"Spíš vyrábíme, ale jo, dá se. A magický hole nejsou problém," kývl Tenzin hlavou k objevivší se tyči.
"To není mágská hůl, ale kouzelné koště," vyvedl ho z omylu Argiopus a vymotal ho celé. "A nechce zametat."
"Tak těm já nerozumím. Skočím pro Zmatmysla nebo Celestýna."
Nakonec se v laboratoři sešlo malé konsorcium alchymistů - Celestýn, Zmatmysl i Saveran. Všichni tři zadumaně pozorovali proutěné koště, které se samo o sobě vznášelo palec nad podlahou. Sotva ho v laboratoři vypustili, pustilo se do úklidu. Akorát… trochu zvláštně. Nejprve zametlo půl dlaždice a roztřáslo se. Zametlo druhou půlku, načež spadlo na zem. Chvíli se převalovalo, pak se zdvihlo a zametlo další dlaždici. Vzápětí na pár minut úplně ztuhlo.
"Vždycky bylo spolehlivé, ale minulý týden se začalo chovat takhle podivně," vysvětloval Argiopus.
Saveran si pozorně prohlédl roztřepené konce proutí. Kousek odřízl a hodil do baňky s jakýmsi opaleskujícím roztokem. Ten po kontaktu s větvičkou získal sytě modrou barvu. Poté si vzal zvětšovací sklo a pozorně si prohlédl násadu. "Hmm… Tady jsou známky napadení holevrtem a tady červotočem. Jak je starý?" zeptal se Argiopa.
"Do Věže ho pořizoval snad ještě mistr Taryn. Co jsem se ptal, tak za Raista i Noxe tam již bylo."
"To je na kouzelné koště dost dlouhá doba," podrbal se ve vousech zamyšleně Zmatmysl. "Zametalo venku v těch mrazech, co byly v posledních týdnech?"
"Ano, smetá sníh z horního ochozu."
Zmatmysl přiložil k proutí kovovou trubičku, kterou používali porodníci, aby slyšeli tlukot srdce ještě nenarozeného dítěte. Po chvilce významně pozvedl obočí a sáhl mezi pruty.
"Je pěkně horké a potí smolu," promnul mezi prsty lepkavou hmotu.
"Jak mu říkáte?" zamračil se Celestýn.
"Cože?" zarazil se Argiopus. "No… prostě koště."
"Poslyš, Koště," přidřepl si Celestýn, aby měl oči v půli výšky násady. "Jsi šťastné, že můžeš zametat?"
Koště se roztřáslo, několikrát nadskočilo a nakonec sebou prudce praštilo na zem, kde zůstalo bez hnutí ležet.
"Zajímavé. Pohybuje se teď po Mágské věži někdo nový, s kým by přišlo do styku?" vstal cechmistr a oprášil si kolena.
"Ve Věži je pořád frmol, spousta chudších glantů ji teď navíc využívá jako útočiště před mrazem. Je tam tepleji než v leckterém podnájemním pokojíku," pokrčil rameny Argiopus.
"Já myslím, že je to jasné," prohlásil Zmatmysl. "To koště je brutálně nastydlé -"
"- zanedbané a napadené parazity -" pokračoval Saveran,
"- a má krizi identity," dokončil Celestýn. "Ale dostaneme ho z toho."
Jako první krok Zmatmysl odnesl Koště do kuchyně do blízkosti horké pece, aby se dostalo z nástydu. Každý den mu měřil teplotu, kontroloval výpotek smůly, až ho konečně prohlásil za vyléčené a předal Saveranovi.
Ten ho odnesl do řemeslné dílny. Nejprve Koštěti naimpregnoval celou násadu odvarem ze slimačky, aby ho zbavil holevrtů - červíků napadajících především mágské hole a kouzelné hůlky. Na místa postižená červotočem pak aplikoval horký odvar z andalenského pepře, česneku, pálivých papriček, soli a octa. Nakonec zastřihl poškozené konečky proutí, některé úplně vyměnil za nové, a naleštil násadu.
Jako poslední se Koštěte, které vzhledově omládlo o několik desetiletí, ujal Celestýn. Nechal si do pracovny donést postel, na kterou ho položil. Posadil se do křesla vedle a po několik večerů si s Koštětem povídal. Nebo spíše pokládal otázky a ono souhlasně nebo zamítavě chřestilo proutím.
Po necelých dvou týdnech poslali pro mistra mága, aby si již zcela zdravé Koště vyzvedl.
"Vypadá skvěle a pracuje jako drak. Co mu vlastně bylo?" ptal se zvědavý Argiopus a sledoval, jak energicky zametá cechovní halu.
"Po letech neustálého úklidu už Koště potřebovalo pár oprav, to by ale zase tak nevadilo," vysvětloval Celestýn. "Jenže je to snílek a ve Věži teď našel útočiště nějaký mág s dětmi, který jim vypráví pohádky. A v nich vystupovala čarodějnice, která létala na koštěti. A jak to tady naše milé Koště slyšelo, upadlo do hluboké deprese. Protože cítilo, že má i na víc, než jen uklízení a trčení v komoře.
Tak jsme ho dali do pucu a nádavkem ho vybavili amuletem zvaným Pírko, který umožňuje létání. Takže pokud chcete, aby pracovalo zase jako dřív, musí se na něm občas někdo proletět. Ideálně nějaká čarodějka. Jinak zase upadne do letargie."
"Na to bych sám vážně nepřišel. Hmm… Brigid jako trpaslice asi nebude z létání nadšená," zahloubal se Argiopus. "Ale někoho snad najdu. Hlavně, že je spravené. Už jsem se bál, že budu muset pořizovat nové."
"Ehm, ono by to možná vyšlo levněji," zatahal se za uši rozpačitě Zmatmysl. "Teda určitě. Možná i dvě nebo tři bys pořídil. Ale nám přišlo, že do Mágské věže Koště prostě patří a že si ho budete chtít po letech věrné služby ponechat stůj co stůj a-"
"-a prostě tady je účet," strčil Saveran před Argiopa nekompromisně kus papíru. "Zaplatíte hotově na místě, mistře, nebo chcete splátkový kalendář?"