Hvězda

Aneb když Brožov propadne kouzlu divadla. (Trampoty pavoučího mága - zima 1524)

"Támhle je Saturn, ty jelito! To, co mi ukazuješ, je Aldahan, nejjasnější hvězda v Krakenovi," ukázala Brigid o čtvrtinu oblohy jinam, než se upíral zrak Chmura, jednoho z učňů a, jak on sám doufal, brzkých aspirantů na titul Mladšího mága.

"Kdo se v těch mrňavých světýlkách má vyznat! Vy jste trpaslice a vidíte i v magický tmě!" obhajoval se rozhořčeně Chmur. "A mistr má osm očí a já jen dvě."

"A ty máš dalekohled. Tak přestaň skuhrat a koukej koukat! Teď mi pěkně ukážeš Merkur a potom souhvězdí Draka, Rádce a Golema, nebo na zkoušku z Hvězdopravectví zapomeň," zaprskala Brigid. "A pohni, než tu zmrzneme," dýchla si do prokřehlých dlaní. Pak se podívala na Argiopa a s očima v sloup zakroutila hlavou.

Mistr mág jen pokrčil rameny a z promrzlého balkonu se vrátil do útulně vyhřátého nitra Věže. S Brigid využili nezvykle čisté oblohy, aby vyzkoušeli své učně z hvězdářství a hvězdopravectví, neboli astronomie a astrologie, jak to nazývali Kaladorci. Výhodou byl dnes měsíc v novu a dobrá viditelnost souhvězdí už v šest sedm hodin večer. Nevýhodou pak třeskutý mráz, který panoval venku, jelikož se nacházeli přesně v polovině zimy.

Arachnir sestoupil o patro níže, kde si pověsil plášť, a se zájmem nahlédl do horoskopů, sestavovaných několika jinými učni. Chvíli sledoval mladíka v brokátovém kabátci, jak otáčí kruhovým diagramem a pak se zamyšleně škrábe na bradě.

"Tak jaký ti vyšel aspekt, Ingwaine?" zeptal se.

"Ceres a Jupiter v… kvinkunuxu? To mi vůbec nesedí."

"Tak bystrý Dahirec jako ty jistě přijde na to, kde má chybu."

"Ale já jsem přece Gelreá- moment!" Chvíli soustředěně studoval mapu Tornelionu pokrytou složitou spletí čar a kružnic. "Á, jistě, tady jsem zaměnil souřadnice místa narození. Děkuji, mistře," usmál se vděčně Ingwain.

"Přišel bys na to za chvíli sám, ale lopotíš se s tím už třetí hodinu, tak jsem ti chtěl trochu napovědět."

"Můžu se vás na něco zeptat, mistře?" tázala se s mírnými rozpaky Airealin, další studentka. "V jakém jste znamení?"

"Ve znamení Hvězdonoše. Proto vám také zadávám úkoly s hvězdami, ne?" Studenti se zasmáli.

"Tak v příštích týdnech prý… se vám věci budou zdát hrozivější, než ve skutečnosti jsou. Máte prý důvěřovat Prozřetelnosti a vše se vyřeší samo," zašilhala Airealin do svých poznámek.

"Že by to jednání s rektorem? Tak uvidíme…" Argiopus vzápětí naklonil hlavu, jak navnímával změnu v magickém poli Věže. "Omluvte mě, vrátila se mi rodinka z města," rozloučil se s nimi.

Seběhl schodiště a zastihl svou ženu Encyocratellu a syna Vidia, jak si svlékají pláště a oklepávají boty od sněhu. Pavoučí nohy měli pevně přimknuté k hlavám a obalené šálami.

Přivítali se a Argiopus pomáhal synovi z bot.

"Máma bude v divade!" prohlásil Vidius.

"Co bude?" podivil se mág.

"Hát! Divado!"

Ency mu podala jakýsi lístek psaný tak ozdobným písmem, až bylo téměř nečitelné. "Oslovil mě ve městě jeden člověk, že sestavuje divadelní soubor na jedno drama. Prý bych byla ideální představitelka jedné z hlavních postav. Bude ze mě hvězda představení, říkal."

"A konkurz je už zítra," pokýval hlavou Argiopus šilhaje do lístku. "Opravdu to chceš zkusit?"

"Proč ne," usmála se Ency, "tančit i mluvit před lidmi umím. A potřebovala bych něco… jemnějšího na odreagování. To jednání s námořníky je občas dost náročné a drsné."

"Tak to budeme mamince držet palce, ne?" usmál se Argiopus na Vidia.

Jak se brzy ukázalo, divadelní soubor dával dohromady jakýsi Woldland Allnein, bard původem z Denardského velkoknížectví, který se v mládí proslavil abstraktní lyrikou, pak však propadl divadlu. Nyní s finanční podporou svého mecenáše, obchodníka s cizokrajným kořením Cirasy, v Brožově zakoupil dům s vhodným velkým sálem, nechal vybourat některé stěny, aby ho zvětšil, a mezitím sháněl členy do svého nového divadelního spolku.

Jelikož v Brožově teď byla z hlediska společenského dění okurková sezóna, šlechta a kultury chtiví obyvatelé (tedy alespoň ti, co měli peníze na drahé vstupné) se toho nadšeně chytili. Připravované představení umně opředené nádechem tajemna se u posezení nad vínem stalo brzy tématem číslo jedna. Kdo v Brožově něco znamenal, musel tam být.

K radosti arachniří rodiny Ency konkurz vyhrála a dostala hlavní ženskou roli. Aby si to Argiopus mohl pořádně užít, nic bližšího mu neprozradila, než že půjde o dramatické ztvárnění jedné z událostí nedávné historie.

Argiopus osobně moc divadlu neholdoval, spíš preferoval poslech bardů nad plným korbelem, ale byl rád, že se pro to Ency tak nadchla. V Lionelovi, jednom z jeho pomocníků, našla spřízněnou duši a společně pak za zavřenými dveřmi zkoušeli její repliky a výstupy.

Přípravy rychle pokračovaly a brzy nadešel den premiéry.

Argiopus svěřil Vidia do péče své pomocnice Brigid a vydal se převléknout do společenského hábitu. Co věděl, na premiéře měla být přítomna většina místní smetánky, místodržící a představitelé významných cechů, takže jeho běžná prostá rudá tunika nebyla příliš vhodná.

Když si vybíral vhodnou šerpu namísto opasku, povšiml si na stolku několika pergamenů. Se zájmem nahlédl.

Byl to scénář připravovaného dramatu s vyznačenými Encyinými výstupy a opatřený jejími poznámkami. Chtěl se doobléknout, ale jedna z vět ho praštila do očí. Dočetl stránku a vyvalil jich všech osm.

"No to snad nemyslí vážně!" zakroutil nevěřícně hlavou. V rychlosti prolistoval zbytek textu. Pak na sebe naházel šatstvo a rychle vyrazil do města zabránit pohromě.

Naštěstí se Argiopus před představením chtěl zastavit v Konkláve, cechu mágů, takže ještě byl čas. Došel před dům, na jehož průčelí byly namalovány dvě masky, jedna zamračená a druhá se slaboduchým úsměvem. Před dveřmi hlídkovali strážní.

Namísto kouzel se rozhodl pro starý dobrý úplatek a za okamžik byl uvnitř.

Magii se rozhodl raději šetřit pro nezbytné případy.

Prošel velkým stupňovitým sálem s lavicemi a polstrovanými křesly. Rozhlédl se a vydal se ke staršímu kudrnatému muži s mírně mečivým hlasem, který ze zadní části hleděl na jeviště a vykřikoval příkazy a poznámky.

"Ten svícen ještě o kus doleva, ták, a teď se připravte a sjedeme si ten závěr ještě jednou, drahoušci!" zahalekal a mávl nonšalantně rukou v rukavičce.

Argiopus se chystal oslovit muže, kterým nebyl nikdo jiný než Allnein, když se na pódiu vznešeným krokem objevila Ency v nádherných šatech.

"Ach, okusila jsem sílu a moudrost syté modři, a nyní jsem povznesena nad vás všechny, moji prostí poddaní," zadeklamovala směrem k imaginárnímu publiku a několika tanečními otočkami přelétla jeviště. Oči jí jen zářily.

Arachnir sledoval svou ženu jen okamžik, než ho ze směsi okouzlení a děsu vytrhla tlapa dopadnuvší mu na rameno.

"Co tu chceš?" otázal se její majitel, statný ogr napresovaný do těsné livreje komorníka.

"Mluvit s ním," ukázal mág na režiséra.

Allnein se otočil, sjel arachnira pohledem a ledabyle máchl rukou: "Autogramy až po představení. Ludvíku, vyprovoď pána. Ale šetrně!"

"Nejdu si pro autogram. Chci vás varovat! Je tu velká hrozba pro představení!"

Allnein zbystřil: "Ale to je vskutku nemilé. A jaká hrozba, smím-li se zeptat?"

"Váš scénář. Tohle… tohle vám gelreánský kulturní atašé přece nemohl schválit!" rozhodil rukama Argiopus.

"Je pravda, že posléze došlo k určitým nepatrným změnám ve scénáři, ale jenom pro lepší vyznění některých scén. Jsem si jistý, že místodržící bude nadšen. Možná i nějaká ta slza padne na zem…"

"Na zem padne leda tak vaše hlava," opáčil suše mág. "Pochybuji, že ho dojme, že královnu Xelesii hraje zrovna arachnirka. A především její vykreslení jako arogantní hloupoučké tyranky. Gelreánci berou urážku královského majestátu velmi vážně a její vražda byla-"

"Nesmysl. Je to určitá alegorie a autorská licence, to nepopírám," přerušil ho muž, "ale s tím se v umění počítá. Ještě jednou dvanáctý obraz, prosím," křikl na herce. Argiopus v duchu zaúpěl a režiséra proklel. Byl si vědom toho, že se Ency ponořila do studia své role a brala to velmi zodpovědně a vážně. Avšak již nepostřehl, že ji ovládlo divadelní šílenství natolik, až jí zcela unikl politický kontext hry.

"Žádám vás, abyste to zvážil. Nehodlám svou ženu tahat ze šatlavy," zavrčel Argiopus. Velitel gardistů Rob a jeho pobočník Bragnak se sice občas objevovali ve Věži a snad by mohli na jeho přímluvu ztratit slovo u soudu, proti rozkazům rozhořčených Gelreánců a místodržícího by však mnoho nezmohli.

"Vy snad upíráte umělcům právo tvořit postavy bez ohledu na jejich rasu a původ?" zamračil se Allnein a ogrův stisk na arachnirově rameni zesílil.

"Ovšemže ne," bránil se Argiopus nařčení, "ale u dramatu podle skutečné události, kterou navíc většina diváků zde viděla na vlastní oči, mi to přijde nesmyslné a matoucí. Vždyť je to absurdní – podívejte se sám!" ukázal k jevišti. "Ency to vážně přeji, ale její obsazení do takto… ehm, exponované a navíc dosti upravené postavy… A Don Katcherio asi také nebude úplně nadšen ze svého představitele."

Na jevišti právě značně svérázným způsobem předával malý shrbený goblin-místodržící královně moudrost nabytou theolitem a vydával u toho děsivé skřeky.

"A proč se tam v pozadí muchlují ta elfka s tou empatičkou? Jakou to má souvislost s projevem královny svému lidu? Proč se místodržící bičuje důtkami? A co tam probohy dělá ten nahý barbar držící květináč?" pokračoval čím dál zoufaleji arachnir.

"Ten představuje naději. Hrmpff. Je vidět, že vůbec nechápete jemné umění dramatu, vážený. Vaše žena má větší umělecké cítění. Vskutku nechápu, jak si mohla vzít takového kulturního ignoranta. A zrovna od vás bych také takovou předpojatost a rasovou nenávist nečekal. Jste omezenec. Ludvíku, vyprovoď pána. Nemusíš šetrně," otočil se k nim Allnein zády a vydal se k jevišti.

"Jen klid, půjdu sám," zdvihl Argiopus smířlivě ruce. V hlavě začal osnovat nouzový plán.

Argiopus věděl, že zrušit představení je nad jeho síly, rozhodl se ho tedy pouze přerušit a zhatit dohrání hry. Vytipoval si několik míst, kde mohl rozpoutat požár natolik závažný, aby přiměl diváky opustit divadlo, ale aby je zároveň neohrozil na životě.

Jak se ale ukázalo, hvězdy nelhaly a jeho zásahu nebylo vůbec zapotřebí.

Představitel místodržícího, goblin Hatür, se totiž kvůli trémě rozhodl posílit muchomůrkovicí vlastní výroby. A protože nebyl škrt, nechal lahev kolovat mezi ostatními členy ansámblu, přičemž ale vůbec nezohlednil svou vrozenou odolnost na jedy a omamné látky.

Následkem toho vstoupili herci na jeviště ve značně dezorientovaném stavu, a jak postupně najížděl účinek houbové kořalky, drama se zcela vymklo kontrole. Allnein se pokoušel zasáhnout, ovšem neúspěšně.

Po dvou hodinách se konečně spustila opona a herci sklidili tu rozpačitý, tu nadšený potlesk.

Argiopovi se naštěstí hned v začátku představení podařilo vymámit co se stalo z jednoho z herců, který se schoval v šatně mezi pláště a kabáty tvrdíc, že je šatní mol. Těsně před koncem tak arachnir konečně obdržel univerzální protijed, pro který poslal jednoho z uvaděčů k alchymistům. Zamrazil tedy Ludvíka kouzlem, pronikl kolem něj do zákulisí a šaten, a pak do všech herců, včetně své ženy, protijed nalil. Režiséra přivázaného ke sloupu, s holým zadkem pokrytým rudými pruhy od důtek, přitom zdvořile ignoroval.

Spokojen se svou prací vydal se arachnir ven před divadlo, aby se přidal ke svým přátelům. Před budovou postávaly hloučky, které rozebíraly představení a následně se pomalu trousily do svých domovů nebo náleven v okolí.

"Tak… jak se vám to líbilo?" zeptal se opatrně.

"Čekal jsem něco poněkud… konzervativnějšího," snažil se o neutrální vyjádření arcimág Tergas.

"Za mě to byla dobrá změna," opáčil cechmistr Konkláve Eru. "Pořád vídáme ty stejné ohrané slavné příběhy, a tady přišli s originální hrou z fiktivního prostředí. Bylo to osvěžující."

"Rozhodně tam byly zajímavé dějové zvraty, ale místy mi to přišlo dost překombinované a přiznám se, že v druhé polovině jsem se úplně ztratil a vůbec nevím, co se tam dělo," konstatoval Celestýn, cechmistr Alchemické dílny.

"Nápodobně. Také vás tak mátly ty neustálé změny jmen?" zeptal se Tergas. "Doteď nevím, jak se ta královna jmenovala. Xylanthema?"

"Nebyla to Xalabalna? Nebo Xaveria… A ty alegorické narážky byly velmi abstraktní a rozhodně nebyly pro průměrného diváka. Ale nutily k zamyšlení," okomentovala hru jednorožka Alquadal. "Doteď si nejsem jistá, co měla představovat ta scéna, jak se gobliní místodržící přebarvuje na žluto."

"Možná změnu paradigmatu? Pak se přeci konečně podělil s pavoučí královnou o recept na rebarborový koláč a rodový odkaz předků," soudil její manžel Estegar. "Já osobně nejvíc ocenil ten kontakt s publikem."

"Myslíš, jak inkvizitoru Shaatazovi dělala ta empatička taneček na klíně?" ušklíbla se Adeline. "Tuhle vzpomínku si rozhodně uložím jako jednu ze svých oblíbených …"

"Nebo ten hořící květináč," zasnil se vyléčený pyroman Tenzin. "Všimli jste si ho?"

"Upřímně řečeno, nahého barbara, který s hořícím keřem skočí do hlediště, nešlo tak úplně přehlédnout," zakroutil hlavou půlgoblin Zmatmysl.

"On byl nahý?!" vytřeštil oči Tenzin.

"Ještě, že jsi barona Joshuu uhasila, drahá," objal Zmatmysl Adeline, "bylo to od tebe velmi pohotové."

"Musím ovšem říct, že tvá žena předvedla famózní výkon," poplácal Argiopa po rameni arcimág Nox. "Jak v závěru utkala pavučinu a rozvěsila do ní své poddané byla skvostná narážka na potupné zacházení s prostým lidem z rukou šlechty. Když ji pak polila ta elfí pasačka vepřů vědrem vody a prutem hnala pryč… Velmi silný moment. Jen se jí budu muset zeptat, co myslela tou 'ožbrdlenou překušní lidačkou'…" dodal zadumaně.

"Můžeš se jí zeptat hned, tamhle přichází."

Encyocratellu přivítali srdečným poblahopřáním k pěknému výkonu na divadelních prknech.

"Tak jak se ti to líbilo, drahý? Přiznám se, že to všechno mám… tak trochu v mlze," opřela se o něj unaveně Ency.

"Zazářilas, jak to umíš jen ty, lásko. Byla jsi úžasná, skutečná hvězda představení," usmál se Argiopus a pohlédl k nebi nad jejich hlavami, na němž se třpytily tisíce jasných bodů.

O předchozích a dalších osudech pavoučího mága si můžete přečíst zde: